Plesová sezona pravděpodobně už skončila. Ti, co rádi tančí a oblékají se do společenských šatů to jistě hodně mrzí, ale roční období je neúprosné. Začalo jaro a tím i jiné aktivity. My jsme se však, ještě na poslední chvíli, do krásných dlouhých toalet mohli obléct. Účinkovali jsme totiž na VI. společenském večeru naší ZŠ Oskol. Jako každý rok jej taneční kroužek uvádí svým předtančením a vždy se snažíme, abychom to zvládli co nejlépe. Děvčata i chlapci se během roku sice zaměřují většinou na moderní tance, které je více baví, a ty jsme také pak předvedli na loňském společenském večeru. Zatančili jsme sestavu hip-hopu,  dobře jsme si u ní zaskákali, pobavili, ale byla i hodně fyzicky náročná. Letos jsme to pojali úplně jinak. Už nám nestačily jen otrhané trenýrky a tričko, které k tomuto tanci patří, ale chtěli jsme se také někdy obléci do společenského oděvu, i když jsme ještě malí. A přesně to se nám podařilo. Změnili jsme styl a více jako půl roku jsme začali nacvičovat něco, co by nás „hip-hopáky“ ani ve snu nenapadlo, a to „noblesní“ polonézu. Pro kluky to byl trošku šok, že se nebudou moci tak vyřádit při divoké hudbě, kterou denně poslouchají, ale budou  muset trochu zklidnit sluch i krok při vážné hudbě. Děvčata, jakmile uviděla lesknoucí se látku a návrhy toalet až po kotníky, souhlasila okamžitě. Povíme vám však, že naše rozhodnutí, byla ale taková dřina, že si to nedovedete vůbec představit. Mnozí z nás vážnou hudbu a společenský tanec slyšeli a viděli skoro poprvé. Bylo jim to vše spíše k smíchu, než k tanci. A přesně podle toho vypadal náš nácvik. To byl ale „mazec“! Někteří pohybově nadaní to zvládli docela brzy, ale většina z nás není na takovéto pohyby zvyklá. Přestože jsme se moc snažili o kvalitní a správný krok, pár nás zůstalo jako prkenných. To však nevadilo při samém předtančení učitelům ani rodičům, kteří, jakmile nás viděli v  krásných šatech a uslyšeli k tomu dobře vybranou nostalgickou hudbu, byli na nás tak pyšní, až se jim hrnuly slzy do očí a pořád si nás fotili. Nervozita a strach, že to všechno popleteme, samozřejmě, udělaly své. Po celou dobu vystoupení jsme se třepali jako ratlíci. Nakonec, při závěrečném potlesku, když už bylo vše za námi, jsme se přece jenom, alespoň na okamžik, cítili jako mladé dámy a pánové. Pak  nás čekalo jen občerstvení a odchod domů, zatímco rodiče ještě bohatá tombola, společenský tanec, který ovládají a zábava až do pozdních nočních hodin. Příští rok, i když asi stále zůstaneme věrni modernímu tanci, který nás stále baví, jsme se domluvili, že na dalším večeru ZŠ, nám neuškodí si zase nachystat nějakou společenskou novinku nebo překvapení a změnit styl.

 Mgr. Yvetta Bartošková a žáci tanečního kroužku ZŠ Oskol

polonéza