Konečně jsme se dočkali, byly tu jarní prázdniny. Stejně jako každý rok i letos jsme se vypravili na Karolinku. Posledních pár dní před odjezdem jsme pravidelně sledovali počasí, neustále klikali na webkameru na naší sjezdovce a ujišťovali jsme se, že i letos budeme mít zimu jako z pohádky. Počasí nám přálo. Nakonec jsme byli rádi, že jsme přes přívaly sněhu do Beskyd vůbec dorazili. Náš prázdninový pobyt tak mohl začít. Podle předpovědi měla přijít obleva a rosničky v televizi slibovaly, že nám celý týden proprší. Byli jsme tak připraveni na všechno, na sníh i déšť. Kdo je totiž připraven, není překvapen. Naštěstí ani moderátorky počasí nejsou neomylné a místo slibovaného deště, bylo celý týden azuro. Vytáhli jsme tedy sluneční brýle a opalovací krém. Ti co zůstali doma, nám tak mohli jen tiše závidět. A věřte, že bylo co!

Ani letos nechyběli naši rekordmani Martina a Pavel, kteří na Karolince prakticky vyrostli. Před dvanácti lety začínali jako mrňata na dvou prkýnkách. Teď jsou už dospělí a brázdí sjezdovku na snowboardu jako profíci. Od té doby nám trošku vyrostli, ale ani jednou Karolinku nevynechali. Vždyť co by to bylo přece za jarní prázdniny bez té naší expedice Apalucha.

Stejně jako kdysi Martina s Pavlem i tento rok s námi na hory přijely děti, kteří krásu zimních sportů, začaly teprve objevovat. Přijely se totiž na hory naučit lyžovat a jezdit na snowboardu. I když začátky nejsou nikdy lehké, než člověk pochopí jak ty lyže donutit poslouchat, nikoho to neodradilo. Ba právě naopak. Nejenže se tak všichni naučili lyžovat, ale ani čtvrteční závod ve slalomu nedělal nikomu problém. Začátečníkům se lyžování tak zalíbilo, že jsme je v pátek odpoledne skoro nemohli dostat ze sjezdovky. Lyžovali až do poslední minuty, než vypnuli vleky. Kdyby mohli, tak si lyže v autobuse ani nevyzují a dojedou na nich až domů za rodiči.

Za celý týden jsme se vůbec nenudili. Přes den jsme brázdili sjezdovky, večer na chatě zase hráli hry. Tradiční Romeo a Julie, nebo třeba hádání filmových písniček vždycky všechny pobaví. Nejlepší byl ale čtvrteční karneval. Dorazili snad úplně všichni. Kostlivec, lyžař, princezna i piráti. Dokonce na rej masek přišel šašek, papež i sob. Diplom za nejlepší masku si však nakonec odnesla tanečnice hula hula v podání Jakuba.

Týden na horách nám utekl jako voda. A my jsme se zase museli vrátit domů. Nikomu se moc nechtělo, ale těch necelých tři sta šedesát pět dní uteče snad zase rychle a my se na naši milovanou Karolinku všichni vrátíme. Teď však přepínáme už na letní režim. Na pláže a palmy, čeká nás totiž letní tábor v Itálii. Arivederci!